Mých 20 let s ThinkPady

Za posledních bez nadsázky 20 let mi prošlo rukama několik desítek typů ThinkPadů, a to těch od IBM, tak i posléze od Lenova. Mnohé budou ve výčtu chybět z jednoduchého důvodu, měl jsem je v ruce při výběru, instalaci nebo opravě, a tedy ne víc než pár hodin. Ty, o kterých budu psát, jsem aktivně používal při každodenních činnostech.

Mým 1. ThinkPadem byl, byť velmi krátce, typ 240. Působil už tehdy nadčasově bez CD, a navíc se svou velikostí. Pryč šel hodně rychle z jediného důvodu – velikost, i když jsem jej používal jako doplněk k hlavnímu PC, tak byl příliš maličký, ale přes těch pár dnů, co jsem jej aktivně využíval (tenkrát ještě jen na cestách, doma i v práci byl výkonný PC s monitorem), jsem se i na tom kousku z druhé ruky zamiloval do zpracování, klávesnice a červené čepičky – TrackPointu. Nahradil jej typ 600E s téměř ideálním poměrem váhy a velikosti. Byl to pracant na cesty a vzniklo na něm nemálo projektů i kurzů, ale pořád to byl jen notebook. Jenže téměř nerozbitný.

Když pak přišla nabídka na zánovní T41 neváhal jsem ani na okamžik a pořídil jej včetně první dockovací stanice. Na stolní počítač se pak začalo už prášit čím dál tím častěji. Tam vznikla láska na první pohled. Po 15 letech od vyrobení sloužil ten samý ještě denně k přehrávání hudby.

V rychlém sledu následovaly T60 a T61, ty jsem opět posílal dál bez nostalgie, zvláště potom, co mi u jedné z nich odešla 2x po sobě základní deska, ano bylo to po přechodu k Lenovu a vždy byla vyměněna téměř obratem v rámci 3leté on-site záruky. Byly to jediné typy, co jsem pak viděl odcházet hromadně dříve než jiné (ale i tak po 6-8 letech).

T400 byl jen vyústěním nedůvěry v každodenní používání předchozích typů, s 9 článkovou baterií vydržela celý den, ale připomínala váhou tank, na každodenní nošení to bylo utrpení a X200 byla vysvobozením. Návratem k základům a to vším: váha, velikost i kvalita zpracování, prvním SSD diskem (a na dlouhé roky dostatečnými 8 GB RAM). Následovali ji X220 a X230 (zvláště poslední z nich jsem měl rád) fungující dodnes.

První kouzelná X1 Carbon 3rd Gen, která je následovala, funguje na manažerské pozici dodnes. Měla jedinou chybu, její WQHD display předběhl dobu. Následující X1 Carbon 5th Gen s FHD byla příjemnou změnou, kterou následovali všechny ostatní (zvláště pak vzhledem k výdrži baterie). Krátce využívaná T470 byla návratem k téčkům se vším, co k nim patří. S oběma přišlo dockování přes USB-C přímo na monitoru a posunutí komfortu práce. U X1 Carbon 6th Gen to byl příchod 4jádra do ultratenkého dokonalého těla X1.

A tak při pořizování vlastního stroje byla X1 Carbon 7th Gen jasnou volbou. Během Covidu jsem pak pořídil plánovanou zálohu ve formě T14 Gen 1 AMD s 6tijádrem a 32 GB RAM.

Proč ThinkPady?
👉 špičkové klávesnice, lepší se hledají těžko (klidně vyzkoušejte i u staršího kusu)
👉 TrackPoint neboli „červená čepička“ (pokud si na něj zvyknete, tak lehce zapomenete na myš i touchpad)
👉 sladěný a stabilní HW&SW (i tak je lepší, a nejen cenově, koupit loňský model, který již má perfektně odladěný BIOS a ovladače)
👉 pověstná odolnost (platí zejména pro business řady T, X a P)
👉 nadčasový minimalistický design (chápu, že to nemusí každý ocenit, ale pro ty jsou na trhu jiné NB)
👉 v neposlední řadě pak praktičnost – ThinkPad není módní doplněk, ale každodenní 24/7 pracovní nástroj (ať už děláte cokoli)

Více informací o ThinkPadech najdete např. na Lenovo Blogu CZ v sekci PROFI.