Finsko – stát bez papíru
Suomi. Země lesů, jezer a podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2020 lídr evropské digitální transformace v celosvětovém měřítku. Tento index sleduje pokrok dosažený v členských státech EU v pěti hlavních oblastech: konektivita, digitálních dovednosti, používání internetu fyzickými osobami, integrace digitálních technologií v podnicích a digitální veřejné služby.
Finsko má 5️⃣,5️⃣ mil. obyvatel a IT má ve finském vládním sektoru dlouhou historii. První počítače byly instalovány v Ústavu sociálního zabezpečení a v Postbank v roce 1️⃣9️⃣5️⃣8️⃣. Vládní výpočetní středisko bylo zřízeno v roce 1️⃣9️⃣6️⃣5️⃣. Od té doby se snaží plně využívat ICT ve prospěch svých obyvatel. Rodákem je mimo jiné i autor Linuxu Linus Torvalds.
V současnosti finské vládní agentury zavádějí technologie umělé inteligence (AI) a další nové technologie pro zlepšování veřejných služeb. Veřejné služby budou primárně digitální.
Klíčovým faktorem úspěšné digitální správy je důvěra. Občané a podniky důvěřují vládním agenturám, že poskytují služby spolehlivě, nestranně a včas. Vláda důvěřuje občanům a podnikům. Finsko má jeden z nejméně zkorumpovaných vládních sektorů na světě.
To potvrzuje pro Český rozhlas i Petr Lukasík, generální ředitel IT společnosti Tieto Czech: „Hlavní rozdíl v digitalizaci v Česku oproti severní Evropě a Finsku, které je nejdál, je v pojetí důvěry. Finové jako občané věří vládě a jejím úřadům, vláda věří lidem a lidé si věří navzájem. Nejjednodušší digitalizace znamená, že vezmu proces, který dnes nějak funguje s papíry, a udělám ho bezpapírový. Nicméně to je strašně malinký krok. Lepší je na to dívat se – jaká je životní událost, kterou potřebujeme řešit, a celý postup přestavět. Takhle se na to dívají ve Finsku, a proto jsou v digitalizaci tak daleko,“ a dodává: „Je tam extrémní vůle i veřejné správy dělat digitalizaci při jakékoliv příležitosti, kdy se představují nové služby pro občany. První je vždy digitální. Jestliže se mění zákon, který to nepodporuje, tak se změní ten zákon. A ano, chápou, že musí mít i fyzickou verzi pro určité případy, ale všechno je podřízeno digitální službě.“
Realizaci ve Finsku zajišťuje Digital and Population Data Services Agency opírající se o Government ICT Centre Valtori, které poskytuje sektorově nezávislé ICT služby státu na centrální úrovni. Obě agentury pak formálně spadají pro finské ministerstvo financí.
Proces digitalizace ve veřejném sektoru vyžaduje obecné zásady, které platí pro všechny veřejné služby. Jedná se o společně dohodnutá pravidla pro rozvoj veřejných služeb. Devět principů finské digitalizace bylo zveřejněno v únoru 2016:
1️⃣. Budeme poskytovat služby na základě potřeb zákazníků – cílem veřejné správy je sloužit lidem a podnikům, potřeby lidí a společností jsou vždy úzce spojeny s životní či obchodní událostí ne úřadem, tento způsob myšlení pomáhá veřejné správě umožnit lidem jednoduší život, podnikání i další aktivity.
2️⃣. Snížíme zbytečnou byrokracii – snahou je úplné vyloučení nutnosti využívat služby, které koncovému uživateli nepřidávají žádnou hodnotu. Potřebné služby budou navrženy společně se zákazníky tak, aby jejich používání bylo co nejplynulejší a bez námahy.
3️⃣. Budeme stavět snadno použitelné a zabezpečené služby – služby poskytované veřejnou správou musí být snadno použitelné bez ohledu na to, zda jsou využívány na mobilu, tabletu nebo osobně. Dobře fungující služby musí být zaručeny pro všechny, včetně nevidomých a neslyšících. Zabezpečení dat a ochrana osobních údajů zákazníků musí mít nejvyšší prioritu.
4️⃣. Služby budou výhodné pro zákazníky – vývoj služby je zahájen nejprve mapováním toho, které funkce nebo funkce služby jsou pro zákazníka nejdůležitější. Když je zákazník zapojen do procesu vývoje, lze rychle získat zpětnou vazbu o službě. To šetří peníze a čas. Zákazníci nemusí být pro používání služeb samostatně vyškoleni, protože proces služby byl proveden co nejintuitivněji.
5️⃣. Budeme připravení fungovat v případě narušení / nedostupnosti – primární služba nemusí být vždy k dispozici z důvodu narušení. V takových situacích musíme být schopni poskytnout zákazníkům včasné informace o tom, jak postupovat. Musíme se připravit na případná narušení a další výjimečné situace a jasně o nich informovat zákazníky.
6️⃣. O nové informace požádáme pouze jednou – zákazníci nebudou požádáni o poskytnutí informací, které státní správa již má. Služby si mohou tyto informace vyměňovat, aniž by musely žádat lidi nebo společnosti o jejich opětovné poskytnutí. Pokud potřebujeme od zákazníka nějaké informace, které zatím nemáme, získáme je způsobem, který od zákazníka vyžaduje co nejméně úsilí.
7️⃣. Plně využijeme stávající veřejné a soukromé online služby – využijeme stávající veřejné a soukromé služby. Budou vyvinuty nezbytné nové služby, jako např. portál Suomi.fi. Vytváření společného digitálního kapitálu bude podporováno zajištěním interoperability informací prostřednictvím standardních rozhraní.
8️⃣. Poskytneme otevřená data, otevřený přístup k informacím a otevřená rozhraní pro podniky i občany –poskytneme veřejnosti otevřený přístup, pokud neexistuje konkrétní důvod jej omezit. Umožníme využití informací při vývoji nových služeb při respektování ochrany údajů lidí a podniků v přiměřené míře.
9️⃣. Určíme vlastníka pro každou službu a její implementaci – každá služba bude mít určeného vlastníka pro celý svůj životní cyklus. Vlastník bude odpovědný za provozování služby a za usnadnění dialogu mezi různými stranami. Je důležité, aby vlastníci služeb mohli snadno komunikovat navzájem.
Jak je na tom na úrovni státu Česká republika asi nejlépe shrnuje článek: Country for the Future: vláda nesplnila ani jeden ze slibů o digitalizaci služeb. A pokud se podíváme na jeden velmi aktuální případ, který odráží stav digitalizace služeb pro občany – v tomto případě certifikát o očkování proti Covid-19, tak jej přesně popisuje Český rozhlas.
Ať už ke čtení preferujete spíše kávu ☕ (Finové jsou 1. na světě v její spotřebě na osobu) nebo finskou vodku (s tou se lépe snáší pohled na digitalizaci státu u nás) myslete na finské přísloví: Kun oikein yrittää ja onnistuu tuntuu mukavalta (když se budete snažit a uspějete, budete se cítit dobře).