Digitální Česko? Na Vysočině ano.

Pokud se, pokud se podíváme na komentáře a články k digitalizaci české státní správy a samosprávy tak končí málokdy lichotivě.  Dostali jsme se do fáze kdy se na jedné straně chlubí na setkání s odborníky předseda vlády tím, co všechno funguje, ale na druhé straně jej již samotný projev usvědčuje, že vlastně moc neví, o čem mluví a skutečná digitalizace je hodně daleko.

Totéž by se v bleděmodrém dalo napsat o ministryni financí a její chloubě portálu Moje daně (mimochodem se zkuste podívat na jaké adrese se ve skutečnosti nachází). Ten je natolik kvalitní, že o něm na konferencích zaměstnanci IT oddělení finanční správy odmítají mluvit. Naplňuje totiž zcela slova Michala Bláhy z Hlídače státu:

„Když se kouknete na stát, všechny agendy jsou digitalizované v tom smyslu, že se tam málo využívá papír a používají se tam počítače. Problém ale je, že jsou zdigitalizované papírové procesy. To znamená, že se do počítačů do značné míry překlopilo to, jak se to dělalo v papíru. Což nezvýší efektivitu. Naopak velmi často ji snižuje.“  

Dodává vzápětí: „To, čemu se říká digitalizace, je ve skutečnosti transformace procesů tak, aby byly efektivní, měřitelné a co nejvíc automatizované,“ (Základní premisa státní správy je, že občanovi se nesmí věřit, vadí Bláhovi z Hlídače státu | iROZHLAS – spolehlivé zprávy).

Pokud se podíváte na zmíněný portál Moje daně je toho jasným důkazem. Papírová agenda překlopená „do počítače“. Chcete-li si vyzkoušet, jak by to mohlo vypadat skutečně, tak doporučuji náhled na webu Podejto (doporučuji vyzkoušet, ta propast je při použití datové schránky nekonečná).

Namátkou několik dalších článků z poslední doby:
👉 Kdy bude český průmysl digitální? – Světchytře.cz (svetchytre.cz)
👉 Proč stát u IT projektů selhává | CIO Business World.cz
👉 Inovační divadlo České republiky: Nejsme zemí budoucností. Musíme nastartovat krizový režim. – Hlídač státu (hlidacstatu.cz)
👉 Martin Tajtl: Vendor lock-in, sabotáže zadání i nevraživost úředníků. Došla mi naděje, že se e-government zlepší – Lupa.cz

Těch příkladů by se dalo napsat opravdu hodně. Ani jedna ze služeb spuštěných v poslední době ve skutečnosti nefungovala tak aby v zápětí „nespadla“ s tím, že se “jen“ testuje zátěž. Dálniční známky (mimochodem dodnes neumí DKIM ani DMARC), Systém pro rezervaci očkování, Sčítání lidu 2021 a můžeme pokračovat téměř bez konce. Těžko řešitelný problém představují již Základní registry (které provozuje Ministerstvo vnitra).

💡 Jak jsme se do začarovaného kruhu dostali❓ To popisuje i z možnými východisky článek Respektu DIGITALIZACE PO ČESKU od Marka Švehly, ve kterém mě zaujalo zejména představení IT oddělení Kraje Vysočina a jejího šéfa Petra Pavlince.

„Do čela jihlavské informatiky nastoupil v roce 2001, kdy Vysočina vznikala jako zcela nový kraj s určitými pochybnostmi. To byla podle Pavlince pro rozjezd IT služeb výhoda.

„Měli jsme snahu dokázat, že Kraj Vysočina vznikl oprávněně,“ vzpomíná. Důležité bylo i to, že prvním hejtmanem se stal František Dohnal, bývalý vývojář, který se živil programováním. „Znal veřejnou správu, věděl, jak se dělá software. Předsedal radě regionů v Bruselu, kde se staral o IT témata. A s touhle zkušeností nám řekl, že kraj bude moderní, elektronický a ať se jedeme podívat do Evropy, jak se to dá udělat,“ popisuje Pavlinec.

V rámci struktury úřadu dostal samostatný odbor, měl možnost sestavit silný tým, dostal jasné kompetence, peníze a politické zadání. „To hodně věcí nastartovalo, navíc ta možnost přičichnout si k tomu, jak dělají IT samosprávy jinde po Evropě, to bylo asi nejdůležitější,“ poznamenává Pavlinec. On a jeho lidé se rozjeli do Británie a Skandinávie a po návratu začali propojovat kraj, dělali webové stránky pro obce, elektronické služby pro veřejnost. Vysočina se stala prvním krajem se sítí optických vláken, která propojila školy, nemocnice a stanice záchranky.“

Poprvé jsem jej měl možnost vidět „naživo“ v rámci Alvao Inspiration Day 2021. Názor ať si každý udělá sám. Jistě by bylo možné spoustu věcí technicky vymyslet jinak či polemizovat, ale výsledek stavu, kdy se peníze nelijí do „betonu“ nýbrž smysluplně do technologií je vidět na první pohled. 👇